Od rána přemýšlím o smrti, ale jsou to jiné myšlenky než ty, které mě provázely v dětství. Byla jsem vychovávaná s tím, že jednou zemřu a už nebude nic. Jako dítě mě to vážně hodně stresovalo a nemohla jsem pochopit, jak je možné, že po mé smrti najednou nebude nic. Občas jsem se v noci probudila a říkala jsem si, že přece není možné, aby svět fungoval dál beze mne?! Měla jsem pocit, že se svět točí jenom kolem mě. Svíral se mi žaludek a bylo mi fyzicky špatně. V té době jsem to nedokázala změnit, a tak mě strachy provázely až do pozdějšího věku, kdy už jsem si zakázala na smrt myslet. Nikdy mě nenapadlo hledat i jiné alternativní možnosti.
Proč se o smrti nehovoří ?
Po Znovu-napojení se mi stalo, že jsem se začala potkávat mnohem více s lidmi, kteří řešili práci s dušemi a jejich vyprovázení. Nejprve se mi to zdálo dosti zvláštní, ale když jsem si to mohla vyzkoušet, došlo mi, že něco opravdu existuje. Dokonce jsem se na dovolené potkala s něčím, co mi dokázalo přítomnost čehosi velice nepříjemného, co jsem odmítla, a tak jsem si rychle nastavila hranici, kam některé záležitosti nechám dojít a kde už mi to zatím stačí. Nemám žádný hmatatelný důkaz, ale moje duše ví, že životem na zemi to nekončí a s touto myšlenkou se mi mnohem lépe žije.
Nejsme připraveni.
Přišel den, kdy mě čeká pohřeb strýce, který tajil příznaky rakoviny tak dlouho, že se to nikdo nedozvěděl až do posledního týdne. Lidem říkal, že hubne, protože byl tlustý. Samozřejmě to byla jeho volba a naprosto respektuji, že nechtěl běhat po nemocnicích a vyšetřeních a také se možná těšil za manželkou, která už tento svět před pár lety opustila, ale to bych si vytvářela domněnky a to nechci. Když jsem se dozvěděla, že ho odvezli do nemocnice, poslala jsem mu ještě dvě léčení na dálku. Nikdy nevíme, kde se léčení projeví a jak zafunguje. Strýc ráno po léčení zemřel. Přemýšlela jsem, jak je to možné, protože jsem cítila, jak rychle a intenzivně se vždy připojil. Věřila jsem, že to bude dobré, ale už bylo pozdě. Víme, že Rekonektivní léčení je skvělá věc i před smrtí, protože duše odchází zharmonizovaná. Někdy se stane u hodně nemocného člověka, který je v kómatu a projde si Rekonektivním léčením nebo Znovu-napojením, že se třeba na chvíli probere, aby se rozloučil s nejbližšími a v klidu mohl jít. Smrtelnost je součástí našeho života. Někdo by mohl namítnout, jestli se to ještě vyplatí nechat tyto lidí projít rekonektivním léčením, ale odcházet se zharmonizovanou duší je tou nejlepší variantou. Vím, že nemůžu být zodpovědná za výsledky, které nemohu předpokládat.
Odešel v harmonii.
Dva lidé na pohřbu věděli, že jsem prováděla dálkové léčení, a tak jsem jim řekla, že léčení proběhlo, ale asi bylo pozdě. Jenomže mě překvapila jejich odpověď. Prý si hrozně přáli, aby mohl odejít v klidu a bez bolestí, protože on byl silný a hrdý muž, který by pobyt po nemocnicích neustál a ani to, že by se o něho musel někdo starat. Oni považovali Rekonektivní léčení za úspěšné. A tento poznatek mě opět posunul dál – co je dobré pro jednoho, nemusí být dobré pro druhého.
Můžete dopřát svým rodičům harmonizaci.
Cítím smutek, ale mám alespoň dobrý pocit z toho, že když odložil nemocné tělo, bude mu mnohem lépe. Škoda, že jsem nedokázala odpozorovat příznaky, mohla bych tímto léčením pomoci preventivně. Lidé pak lépe zvládají svou psychickou stránku a navýšením vibrací dochází ke změně smýšlení. Často se harmonizují vztahy s rodinou. Pokud i vy chcete svým rodičům dopřát léčení můžete je objednat níže. Léčení se provádí také na dálku a harmonizuje podvědomí. Tedy vědomí o tom nemusí rozhodovat.
