rekonektivní léčení

Koho požádat o pomoc?

Tato recenze mi vykouzlila úsměv, a tak se s vámi také podělím 🙂 Klientka využívá dálkové léčení, jsme tedy na telefonu častěji a máme prostor na hodnocení jejího posunu. Mimo jiné mne zásobuje vtipnými historkami, ale také novými AHA momenty. Již před prvním léčením se zajímala o různé věci mezi nebem a zemí, ale teprve teď je zažívá. S každým léčením si všímá nových změn. Jméno není podstatné, neboť energie vyzařující z tohoto článku hovoří sama za sebe.

Nejste v tom sami…

Po Vašem rekonektivním léčení mne začaly zajímat nejen meditace, zákon přitažlivosti, plnění přání, ale začala jsem po přečtení jedné knihy věřit na anděly. Kdyby mi někdo začal o těchto nebeských bytostech vyprávět před cca 2 lety, možná by mě vyprávění zaujalo, ale rozhodně by mě nenapadlo, že mi můžou pomáhat v každodenním životě.

Jednou k večeru jsem dostala chuť na med. Vzala jsem si tedy zavařovací sklenici s medem a snažila jsem se ji otevřít. Ani na třetí pokus jsem s víkem nemohla pohnout. Po ruce jsem však neměla ani žádného siláka. Při čtvrtém pokusu už jsem seděla na zemi a opět jsem s víkem nepohnula. Náhle jsem si vzpomněla na Archanděla Michaela a mimo jiné i na jeho silácké schopnosti. Má prosba zněla: „Archanděli Michaeli, Ty jsi takový silák, prosím Tě o pomoc.“ V ten moment už mi z celé situace cukaly pobavením koutky. Zkusila jsem otevřít víko na pátý pokus a náhle jsem sklenici s medem snadno otevřela. Vždycky se mi v takových chvílích chce radostí brečet.  

Další pomoci se mi dostalo v zaměstnání. Měli jsme shon a já jsem potřebovala, aby jeden z mých kolegů vyřídil určitou záležitost co nejrychleji. Místo skepse jsem si opět vzpomněla na mého Michaela. Do pěti minut kolega záležitost vyřídil a ještě se mi přišel pochlubit. To nebylo běžné, bylo to přímo andělské.    

Třetí příběh se malinko liší. Jela jsem pozdě večer z práce. Projížděla jsem křižovatku na zelenou a najednou jsem měla chuť jet hodně pomalu, když v tu chvíli kolem mě prosvištělo jiné auto. Jelo opravdu velmi rychle a jsem si jistá, že naše zrcátka se minula sotva o milimetry. Leknutím jsem zastavila. Pomalu jsem se rozjela, podívala jsem se na sedadlo spolujezdce, pohladila jsem sedačku a pomyslela jsem si: „Děkuji Ti, anděli, teď jsi se asi zapotil.“ Náhle mi po tvářích začaly stékat slzy. Plakala jsem z pokory a vděčnosti.

Vždycky k modlitbě připojuji i představu. Představuji si např., jak anděl šťouchá do kolegy, aby už konečně vyřídil ten telefonát. Nebo jak nade mnou ochranně bdí.

 

Pokud by vás zajímalo více informací, jak fungují nepsané zákony, s jejichž pomocí si můžeme zpříjemnit každodenní život, objednejte si knihu 7 kroků ke štěstí. Zároveň s touto knihou vám začne chodit e-mailová 21denní podpora s dalšími informacemi a odkazy.