Nevěřícně koukám na display mobilu a mozek se snaží vymyslet, co má tato zpráva znamenat. Nechápu!
„Dobrý den, Romanko, dnes mě odoperovali, ale cysta tam nebyla.“
Čtu to znovu a pak se ptám. Proč Vás tedy operovali? „Stále tu stojí doktoři a nechápou, že tam nic nebylo, když před týdnem měla 10 cm. A diví se, že po tak dlouhé narkóze běhám bez katetru. Jsem Vám vděčná.“ Posílala jsem frekvence ještě před operací, aby se tělo zklidnilo a operace dopadla dobře. A protože má paní Bára čas po operaci přemýšlet a psát :-), dostala jsem tento krásný e-mail…
Zkušenost paní B.
Ráda bych se s Vámi podělila o své zkušenosti s rekonektivním léčením. Odmalička jsem byla silnější holčička s věčně naštvaným výrazem ve tváři. Nešťastná, zlostná, bez přátel. Určitě se na tom podepsalo i ne zrovna pěkné dětství s mým otcem, který nás psychicky týral patnáct let. Špatné myšlenky a obrovský negativismus mě dohnaly až k nenávisti sama k sobě. Ztratila jsem přátele, vztah s mámou, kterou jsem milovala, se úplně zničil.
Moje vnitřní zlost a bolest mě dohnaly až k poruchám příjmu potravy. Špatná volba partnerů, zdravotní problémy, začarovaný kruh, na který se při každém mém kroku nabalovala další bolest. Dlouhé roky jsem žila v tom, že je to prostě můj osud. Že jsem špatná po otci a musím ten život nějak přežít. Ale nešlo to, tak moc to bolelo. Bolelo žít. Necítit se milovaná. V každém vztahu trpět a neumět se radovat. Navštěvovala jsem psychology i psychiatra, ale kromě nízké sebedůvěry a špatného výběru partnerů mi žádnou diagnózu nikdo nestanovil a léky jsem užívat nechtěla.
Začala jsem tedy číst knížky o pozitivním myšlení a zaručené rady, jak se mít ráda, navštěvovat různé přednášky, terapie, léčitele a šamany. Vždycky jsem něco pochopila, trošku se mi ulevilo, ale za chvíli zase propast, tma, pláč a bezmoc. Přála jsem si, ať už ta bolest skončí, a bylo mi úplně jedno jak. A taky jsem každý večer myslela na to, že takový tlak moje tělo nemůže dlouho vydržet.
Náhodně jsem narazila na rekonektivní léčení a zvovu-napojení. Moc mě to zaujalo, ale ta cena. Už jsem za sebe utratila tolik peněz a žádný trvalý efekt. Rozhodla jsem se, že na to kašlu. Nedalo mi to ale klidu, pořád jsem hledala víc informací a konečně mi začalo dávat něco smysl. Řekla jsem si, že to investuji do sebe a že si to zasloužím, a objednala se k paní Matyášové na RL. V té době už jsem měla po dvou samovolných potratech a velkou cystu na vaječníku.
Paní Romana mi okamžitě sedla svým jemným a trpělivým přístupem. Cítila jsem, že mě opravdu poslouchá, vnímá a má zájem pomoct. Dlouze jsme si povídali, paní Romana si získala mou absolutní důvěru a pak přišlo na řadu léčení. Cítila jsem se po něm opravdu krásně a druhý den se mi děly úžasné věci, náhody. Takový pocit štěstí, modlila jsem se, ať to vydrží napořád 🙂 Smála jsem se, lidi na ulici se usmívali na mě. Manžel byl jako vyměněný, choval se tak jemně. Okamžitě jsem si objednala znovu-napojení a začala konečně vidět světlo. Naději.
Ovšem znovu-napojení mi dalo zabrat. Bezprostředně po něm se ty mé bolestné, zoufalé stavy ještě znásobily. Měsíc jsem se trápila, a už měla opravdu nakročeno pro léky. Měla jsem naplánovanou operaci, odstranění cysty, která se zvětšovala, a měli mi odebrat i vaječník. Takže i šance na miminko se začala u mě vytrácet. Uzavřela jsem se úplně do sebe a utápěla se ve svém trápení.
Vůbec jsem nebyla schopna vidět, co děje. Že se nám podařilo sehnat dům, po kterém jsme tak toužili. Že se mi změnil vztah s mámou. V práci jsem dostala přidáno. Krásně se mi upravilo zažívání. A hlavně, začala mi přicházet znamení. Jedno ráno jsem vyjela do práce, zase plná hlava myšlenek, že jsem nemocná, manžel mě nemiluje, nic nemá cenu, a vjela na křižovatce do protisměru. Naproti mě jel docela rychle autobus. Řidičovy vyděšené oči mě probraly. A to doslova. Oba jsme zabrzdili, on udělal gesto, jakože nejsem normální, a já si konečně uvědomila, že takto to dál nejde, že se zničím. Večer jsem si pustila krásnou meditaci a úplně vypnula hlavu… Podívala jsem se na svého zoufalého muže, najednou ho viděla úplně jinak. Místo výčitek jsem cítila pochopení a to, jak moc se snaží. Celou noc jsme spali v objetí. Bylo přede mnou předoperační vyšetření a operace. Došlo mi, že jsem si tu cystu pěkně „pěstovala“, aby si mě manžel všímal a měla jsem jeho pozornost. Bylo to, jako bych vyšla z nějakého snu.
Začala jsem zase praktikovat Romančiny rady a cítila se tak moc silná a lačná po životě. Ve čtvrtek jsem nastoupila do nemocnice, v pátek ráno přišla na řadu operace. Před operací jsem se spojila s Romankou, svým andělem, a na operačním sále pomalu usnula. Když jsem se probudila na pokoji, stáli nade mnou primář, lékař, lékařka a tři sestřičky jako sudičky. Pan primář se usmíval a řekl mi, že se stal zázrak, že mě otevřeli a žádná cysta tam nebyla. Že tomu sami nerozumějí. Koukala jsem na ně úplně zmatená a opravdu nebyla schopna slova. Myslela jsem, že ještě spím. Pak odešli a mě začaly naskakovat otázky. Proč mi včera neudělali ultrazvuk? Co to má vlastně znamenat? Ale cystu jsem opravdu řešila rok, asi dohromady s pěti lékaři a všichni ji tam viděli, rostla…
Prostě to beru jako zázrak. Díky znovu-napojení jsem spojená se svým ochráncem a zvládnu všechno. Největším ne-přítelem je naše hlava. V hlavě si vytváříme takové problémy, že pak nejsme vůbec schopni vnímat a cítit, co k nám přichází a jak nás vesmír miluje a chrání. Všem znovu-napojení z celého srdce doporučuji:)
S láskou Bára
Nemusíme čekat na to, až se projeví nezpracovaný strach nebo nespokojený život do hmoty. Většina lidí pro sebe něco začne dělat, až když přijde nemoc. Lepší je prevence. Frekvenční léčení vám mimo jiné přinese rozšíření obzorů. U mě také došlo po ZN k něčemu, co jsem v té době nedokázala pojmenovat, ale známým jsem říkala, že se mi rozsvítilo a mám lepší nápady.
Pokud jste si ještě nestáhli zdarma e-book, jak si hrát s energiemi, můžete to udělat zde. A pokud mě sledujete delší dobu, stačí se objednat…
