Velmi mě potěší, když klienti zaznamenají účinky Rekonektivního léčení, které jim do života přináší zdraví a změny v mnoha oblastech. Paní Zlatka se rozhodla zveřejnit svoji zkušenost s Rekonektivním léčením, protože vidí pokroky, které přineslo léčení nejen její dcerce formou lepšího zdraví i psychického stavu, ale také jí samotné.
Mezi lidmi stále panuje přesvědčení, že dálkové léčení nemůže být stejně silné jako léčení na blízko. To je omyl. Věda a kvantová fyzika prokazatelně doložily výsledky z výzkumů Rekonektivního léčení. Dokládá se zde, že Rekonektivní energie jsou složené ze světla, informace a širokého spektra energií. K léčení dochází mimo čas a prostor. Je náročné pochopit, jak je to možné, ale to, že nám chodí z celého světa sms do pár vteřin se nám tak divné nezdá. Na rozdíl od jiných energetických metod účinek Rekonektivního léčení se vzdáleností od klienta sílí.
Dobrý den Romano,
mám chuť napsat, tak píši. Mně se stále zlepšuje hybnost těla, páteře i kloubů, kolena bolí méně a méně. Mám větší chuť do života. Strachy jsou také menší. No a Zlatka, ta jen kvete. Začala sama skládat písně na piano a chce se stále fotit a naučit se i fotit.
Posílám pár fotek.
Děkujeme:)
Druhé rekonektivní léčení u dcerky
Druhé rekonektivní léčení proběhlo opět na dálku, což znamená, že má dcerka a já jsme byly ve svém prostředí, dcerka ležela na své posteli a já seděla vedle ní a pozorovala jsem její tělo. Je to neuvěřitelné, ale funguje to.
Na začátku léčení jsem cítila opět vibrace ve svém těle, následně potom bolesti zad a nohou, takové brnění až do bolesti a cítila jsem velkou únavu. Pak přišlo uvědomění, že jsem tady proto, abych milovala a byla milována.
V ten samý okamžik, kdy dcerka prožívala svůj porod, jsem já prožívala porod s ní. Bylo to velice intenzivní a krásné a dělo se to jinak než ve skutečnosti. Byly jsme spolu, porod nebyl dramatický jako ve skutečnosti, Zlatka se narodila zdravá a já jsem mohla být hned s ní. Byl to krásný zážitek v lásce a bez komplikací. Cítila jsem krásnou vazbu mezi námi, krásný vztah matky a dítěte.
Poté byl okamžik, kdy jsem slyšela ten známý hlas, který mi říká: „Můžeš být jiná než ostatní maminky, to jsi ty.“
Cítila jsem lásku, vděčnost, až jsem začala plakat.
Současně se mé tělo zbavovalo napětí, bolesti a měnil se mi dech. Dýchala jsem plně, pravidelně a klidně. Cítila jsem v sobě pokoj a mír.
Na konci léčení jsem kolem sebe cítila opět vibrace, ale rychlejšího tempa, až se vytvořil prostor, a to prostor pro někoho nového, opět hlas říká: “Nyní je čas pro partnera“. Můžeš milovat a být milována:)
Po léčení jsem byla unavená, ale oči mi zářily spokojeností a naplněním. Necítila jsem v sobě samotu ani stesk.
Další dny se mé tělo opět dostávalo do rovnováhy, povolovalo napětí ve svalech, rovnala se páteř a docházelo k vylaďování emocí. Měla jsem větší chuť do života a přitom viděla věci takové, jaké jsou.
S láskou Zlatka
Druhé rekonektivní léčení
Začalo to tím, že jsem se delší dobu dostávala do stavu svého vědomí, kdy všechny myšlenky proběhly kolem mne a já jsem zase byla na svém místě, na velikém kameni v lese. Naproti mně seděl lev jménem Aslan a vedle Aslana byl ve vodě delfín Bender. Pozdravili jsme se a objali jsme se.
Pak mi Aslan řekl: „Pojď Zlatuško, někam tě vezmeme.“ Tak jsme šli do velké jeskyně. Uviděla jsem tam tři kamenné postavy. Prvních z nich byl táta, druhý brácha a třetí byla maminka. Já jsem na to udiveně koukala. Byla jsem hodně překvapená, že tam je i táta, neboť s námi už několik let nežije. Pak jsem se rozeběhla k němu a začala jsem do něho bušit a říkat tato slova: „Ty hajzle!!!“. Aslan po chvíli za mnou přišel a packou na mne sáhnul a řekl: “ Dost Zlatuško, není to zapotřebí dělat“. Já jsem se uklidnila a udělala jsem tři kroky dozadu. Když jsem přestala do táty bušit, tak se najednou v pravém rohu otevřela jeskyně a ta socha táty začala sama padat do tmy. Když spadla, tak se rychle zavřely dveře jeskyně. Chvíli jsme kašlali, protože jak se ty dveře rychle zavíraly, tak se objevil prach. Po chvíli jsme přestali kašlat a prach zmizel. Za chvíli začalo svítit sluníčko. Začalo svítit do té jeskyně. Najednou se ty sochy začaly hýbat a stavět se tak, že byl první brácha, pak mamka a pak já. A byli jsme všichni tři ve světle. A já jsem řekla větu. „A tak to má být, takhle je to v pořádku.“
Poté mi Aslan v jeskyni řekl, ať zavřu oči, že se bude něco dít.
V jeskyni se začal odehrávat můj porod. Viděla jsem, jak je maminka na porodním sále, a celý porod se odehrává dobře, po porodu jsem hned u maminky a vychutnávám si její přítomnost. Odehrálo se to jinak než ve skutečnosti, už krásně se vším všudy. Po celou dobu byl se mnou Aslan po levé straně a Bender po pravé straně. Též probíhalo jejich zrození současně s mým. Viděla jsem jejich maminky, jak rodí své mláďata – lvíčka a delfínka. Tento zážitek skončil a já jsem stále s nimi v jeskyni a Aslan mi říká, že je se mnou od narození, každý den a každou noc, ale tenkrát jsem to nemohla vědět, ale teď už to mohu vnímat, vědět i cítit.
Později jsme šli na pláž, já, Aslan a Bender. Vstoupili jsme do moře a tam ležel jeden kamínek v podobě hlavy delfína. Aslan povídá: “Tenhle kamínek je symbolem delfína Bendera, každý den a každou noc ho nos u sebe.“ Z pláže jsme šli do jeskyně a tam na kamenném stole ležel oranžovožlutohnědý kamínek, který symbolizoval Aslana. Aslan mi říká: „Nos tyhle kamínky stále při sobě.“ Vzala jsem si je do dlaně a dala do kapsy. V tom se přede mnou objevila velká magická bublina. Všichni najednou jsme do ní vstoupili a objevili jsme se v lese opět na velkém kameni. Tam jsem se s oběma objala a rozloučila. A pak jsem se pomalinku “probudila“ z krásného uvědomění.
Mé tělo bylo uvolněné, měkké, lépe jsem mluvila, pravá ruka byla též uvolněná, chůze stabilnější a oči mi zářily a já jsem byla šťastná. Řekla jsem mamce:“ Mami, ten život je tak krásný a tak mne baví, miluji ho takový, jaký je. Bude i třetí léčení? Už se těším?“
